První potvrzené případy nákazy novým typem koronaviru se v České republice datují od března roku 2020. Bohužel od té doby slyšíme, čteme a dodržujeme desítky omezení a opatření a nikde se nedočteme o možných dlouhodobých opatřeních z hlediska zajištění zdravého vnitřního prostředí v budovách, ve kterých se shromažďují lidé.

Je velmi pravděpodobné, že podobná onemocnění a hrozba epidemií budou přicházet i v budoucnu a není přeci možné jen čekat na další restrikce a omezování svobody obyvatel. O ekonomických důsledcích není nutné psát. Slyšíme je každý den v médiích a z uváděných čísel jde strach a nejistota pro další generace obyvatel České republiky.

Česká republika je velmocí ve vzdělávání, vývoji a výrobě větrání neboli vzduchotechniky pro všechny typy budov. Většina budov, postavených v posledních letech, je vybavena účinným systémem nuceného větrání s rekuperací (zpětným využíváním tepla), které odvádí znehodnocený vzduch a přivádí čerstvý venkovní vzduch bez jakýchkoliv typů virů nebo jiných škodlivých látek. Riziko nákazy Covidem-19, sezónní chřipkou nebo jinou infekční nemocí je tedy daleko nižší oproti nevětraným objektům. Proč tedy jen slyšíme od politiků, epidemiologů a dalších osobností „větrejte“ a doposud nevznikl žádný ucelený program podpory pro tento obor? Proč jsou všechny budovy házeny do jednoho pytle a hromadně zavírány? Dílčí programy podpory přitom existují, stačilo by je jen více propagovat a rozvíjet pro další období.

Zůstaňme ve školství. V současné době je vybaveno několik stovek škol řízeným větrání pro každou třídu, s jistotou zdravého vnitřního prostředí. A každý měsíc přibývají další. A výsledek? Jsou zavřené a děti se učí doma formou distanční výuky.